Vojta a Jana v Brazílii

8.6 - 15.6  Fotky snad budou fungovat  https://drive.google.com/drive/folders/1-6ckLVrgUwncy9s7CE7RSjmMuneVFT1M V sobotu  jsme přijeli na farmu Quinta Sobrevivir (Místo přežití), kde jsme měli v plánu strávit týden výpomocí výměnou za jídlo a nocleh. Přivítal nás Christopher, sedmaosmdesátilet preper se zlomenou nohou. Preper je člověk, který se připravuje na katastrofu, rozpad systému nebo konec světa. Vzhledem k tomu, že Chrisovi je 78 tak nás to čeká asi brzy. Chris má 16 hektarů půdy na kterých chová asi 15 krav, 20 vepřů nějaké husy a 5 koček. Vedle toho pěstuje různou zeleninou, plodinu která se jmenuje Yuca, kurkumu a banány. Pomáhá mu s tím jedna bolivijská rodina (Adele, Robin a jejich dvě děti) a dočasně i agronom Antonio, který přišel na výpomoc, protože si Chris zlomil nohu když vezl na motorce mléko do vesnice. Podle Chrisovi teorie by se na této farmě mělo uživit 200 lidí, podle nás to zatím nestačí ani pro 5. Většinu věcí musí nakupovat ve městě ...

Tentokrat bez fotek, internetu je tu pomalu. V úterý 4.6 jsme začali stopovat z Porto Velho (relativně velké město a hodně aut) směr Bolívie. Tady jsme zažili asi nejdelší čekání a to jeden a půl hodiny, než nám zastavil 22 roční mladík, co je otcem a už je i rozvedený. V Brazílii je rozvodovost asi 60% ale téměř všichni koho jsme potkali byli rozvedení. Další na řadě byl farmář, který vezl ilegálně 20 litrů motorového oleje na vypalování pralesa okolo své farmy. Ten nás popovezl na opuštěnou silnici, kde za čtvrt hodiny projelo jedno auto, které nás vzalo - milý pán co jezdí tuhle trasu už 17 let. Tam kde toho tolik nejezdí je větší šance něco stopnout, lidé mají větší ochotu pomoci, když kolem nikdo není.  Dojeli jsme až do Guayaramirinu, což je hraniční přechod do Bolívie. Tam nám ještě zastavil taxikář a zadarmo nás popovezl do centra. Hranice se tu překračují přes řeku lodí. Nejdříve je ale potřeba zajít si na imigrační Policii a nechat si dát do pasu výstupní razítk...

Zvládli jsme to a přijeli jsme do Manaus! Doplníme podrobný report z lodi později. Dvěmi slovy - super zážitek. Prozatím aspoň FOTKY . Přijeli jsme do Manaus už ve čtvrtek večer 30.5 a noc jsme strávili v přístavu na loď. Jen my a pár dalších lidí, mezi nimi naši noví přátelé. Pátek 31.5 v Manaus jsme se přesunuli ráno na hostel za 30 realů, kde neteče voda a zásuvek je pomálu. Jana šla do města s Klaudií, podívat se na muzeum, opravit si Iphone a nasát město. Vojta zůstal na hostelu a pracoval. Odpoledne jsme jeli na autobusový terminál informovat se, zda je sjízdná silnice do Bolívie BR-319. V jedné společnosti byli strašně milí, ukázali nám fotky silnice a řekli že tam pojedou nejdřív za měsíc, teď je to bahno. Ještě se nás ptali jaktože umíme tak hezky portugalsky a popřáli šťasnou cestu. Vojta už to chtěl vzdát, ale Jana že se půjdeme ještě zeptat dál. V další společnosti suveréně řekli, že tu silnici pojedou v sobotu (zítra) ráno a že to bude trvat 20 hodin a že můžeme jet ...